|
|
Pád Ferdinanda Marcose a přechod k demokracii na Filipínách
Husáková, Barbora ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Pád Ferdinanda Marcose a přechod k demokracii na Filipínách" se zabývá analýzou politicko-historického vývoje Filipín, přičemž hlavním úkolem práce je popsat ukončení nedemokratického režimu a následný přechod k demokracii. Pozornost je věnována roli a taktice opozičních skupin, mezi kterými došlo v průběhu konsolidace demokracie k soupeření o politickou moc. Pro uvedení do kontextu se práce zabývá i historickým vývojem politického systému a jeho praxí.
|
|
|
Ion Iliescu a jeho role při formování moderní rumunské demokracie
Kocian, Jiří ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Rumunský přechod k demokracii po roce 1989 byl ve významné míře determinován formou předchozího režimu. Osobní diktatura Nicolae Ceaușeska a extrémně silný tlak, který byl vyvíjen na opozici, zamezil v Rumunsku existenci významnějších disidentských skupiny, nebo center, které se mohly na svržení jeho moci podílet. V překotných a dosud nejasných událostech prosince 1989 se proto k moci dostala různorodá Fronta národní spásy, do jejíhož čela se postavil Ion Iliescu. Jako bývalý stranický funkcionář odstavený z čelných pozic po neshodách s Ceaușeskem převedl téměř kompletní komunistickou strukturu včetně tajné služby Securitate pod kontrolu nového vedení státu. Likvidace předchozího režimu proběhla ve skutečnosti odstraněním bývalého prezidentského páru a odsouzením několika generálů tajné služby. Iliescu následně koncentroval dostupné mocenské prostředky kolem Fronty národní spásy a na rozdíl od původních prohlášení zdržoval proces demokratizace. Režim, v jehož čele stanul Ion Iliescu, vykazoval ve svých ideových projevech a technologii udržování moci zřetelnou podobnost s komunistickou vládou, přesto fungoval ve formálně demokratickém rámci. Proto se podařilo opozici v roce 1996 převzít moc bez výraznějších konfliktů a plně v intencích ústavou garantovaného demokratického zřízení.
|
|
|
Ústavní a právní aspekty vývoje stranického systému v Československu po roce 1989
Nosek, Jakub ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Marková, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá demokratickou tranzicí a formováním pluralitního politického systému na federální úrovni v Československu, který začal tzv. sametovou revolucí v listopadu 1989, která znamenala zavrhnutí dosavadního nesoutěživého modelu vlády jedné strany, který nepovoloval skutečnou opozici a pouze toleroval satelitní politické strany Komunistické strany Československa, neodporující jejímu monopolnímu modelu vládnutí. Po pádu komunistického režimu postupně docházelo ke vzniku a krystalizaci pluralitního stranického systému. V první části se práce zabývá tranzitologií a demokratickou konsolidací, následně je zde věnován prostor teorii politických stran stranických systémů. Druhá část práce je formou jednopřípadové studie věnována popisu československé tranzice, na kterou jsou uplatněny teoretické koncepty teorie přechodů a demokratické konsolidace a prostřednictvím obsahové analýzy relevantních zákonů a ústavních zákonů, je sledován vznik a následné formování pluralitního stranického systému na federální úrovni Československé federativní republiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Demokratizace Portugalska a Rumunska: je možné zkoumat přechody?
Kasper, Petr ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Šušlíková, Lada (oponent)
Ve své práci se pokusím zodpovědět otázku "Je možné studovat přechody k demokracii podle jednotných modelů?" Odpověď budu hledat na případech Rumunska a Portugalska, tedy na dvou státech, ve kterých mělo autoritářství formu personální diktatury a bylo odstraněno bez spolupráce vlády. Mým předpokladem je, že se zkoumání podle jednotného modelu není možné a pokusím se pro toto tvrzení najít důkazy. V práci vycházím z teoretických prací Samuela P. Huntingtona, Vladimíry Dvořákové a Jiřího Kunce, kteří se zabývají typy přechodů k demokracii. Dvořáková a Kunc pak ještě popisují etapami těchto přechodů. Z práce Adama Przeworského využívám náhled na příčiny demokratizace. Pohledem těchto teoretických konceptů budu zkoumat konkrétní případy demokratizace v Rumunsku a Portugalsku. K tomu využiji díla Miroslava Tejchmana, Kurta W. Treptowa a Jiřího Kociana v případě Rumunska a Jana Klímy, Simony Binkové, Zuzany Budinové a Kennetha Maxwella v případě Portugalska.
|
|
|
Komparace rolí Juana Carlose a Simeona II. v procesu transformace a otázka monarchie a monarchismu ve Španělsku a v Bulharsku
López, Petra ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Diplomová práce "Komparace rolí Juana Carlose a Simeona II. v procesu transformace a otázka monarchie a monarchismu ve Španělsku a v Bulharsku" pojednává o přechodu k demokratickému systému a otázce postavení monarchie ve dvou konkrétních zemích, které jsem si ke komparaci vybrala a to ve Španělsku a v Bulharsku. V diplomové práci komparuji role španělského krále Juana Carlose a bývalého bulharského cara Simeona II v procesu přechodu Španělska a Bulharska k demokratickému systému s přihlédnutím k otázce postavení monarchie a monarchismu v obou zemích. Obě země jsou si v jednom podobné. Existence monarchie v nich byla na několik desítek let přerušena trváním nedemokratického systému. Rozdíl pak spočívá ve výchozích podmínkách Juana Carlose i Simeona. Historických i ekonomických. Na příkladu Simeona a Juana Carlose je v práci ukázáno, jak velkou roli může sehrát jedna klíčová osoba v rámci politického systému, jak jejím kladným působením či chybnými kroky může dojít přijetí monarchie jako politické formy státu, nebo jejímu vyloučení. Práce popisuje vnímání postavení monarchie v obou zemích v celospolečenském kontextu, jednotlivé proudy monarchismu a historické skutečnosti, které se na jejich existenci spolupodílely. S ohledem na značný časový rozptyl je práce rozdělena na historický přehled a dobu...
|
|
| |
|
|
Ekologické proudy v Československu.
Hrubeš, Jan ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent) ; Novák, Arnošt (oponent)
Práce se zabývá vývojem ekologického hnutí v Československu. Svoji pozornost zaměřuje především k vývoji ekologických iniciativ a ekologického diskurzu v době komunistické nesvobody a v době celospolečenských změn v listopadu 1989 do období rozpadu Občanského fóra v roce 1991. Nedílnou součástí je rovněž analýza vzniku a vývoje Strany zelených, která se stala předmětem scénářů a pokusů o provedení politických reforem v rámci komunistického režimu. Cílem práce je zjistit, jak téma ochrany přírody rezonovalo především v oblasti opozičních a režimních struktur a jaký osud jej následoval v období porevolučního vývoje následovaný otázkou, proč došlo k postupnému úpadku ekologického povědomí ve společnosti. Ke splnění cíle práce byla využita metoda orální historie, jež zprostředkovává pohledy oslovených narátorů - pamětníků problematiky úlohy ekologické karty. Tímto přístupem se snaží nahradit především chybějící archivní materiály. Formou obsahové analýzy a komparace se práce pokouší srovnávat procesy probíhající v západní Evropě s ekologickou tématikou v Československu. Práce se oborově nachází na pomezí historie, politologie, ale také sociologie, přičemž zdůrazňuje akcent historicko-politologický. Ze závěru práce vyplývá, že ekologická karta v rámci československé společnosti získala silnou tradici,...
|
|
|
Ústavní a právní aspekty vývoje stranického systému v Československu po roce 1989
Nosek, Jakub ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Marková, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá demokratickou tranzicí a formováním pluralitního politického systému na federální úrovni v Československu, který začal tzv. sametovou revolucí v listopadu 1989, která znamenala zavrhnutí dosavadního nesoutěživého modelu vlády jedné strany, který nepovoloval skutečnou opozici a pouze toleroval satelitní politické strany Komunistické strany Československa, neodporující jejímu monopolnímu modelu vládnutí. Po pádu komunistického režimu postupně docházelo ke vzniku a krystalizaci pluralitního stranického systému. V první části se práce zabývá tranzitologií a demokratickou konsolidací, následně je zde věnován prostor teorii politických stran stranických systémů. Druhá část práce je formou jednopřípadové studie věnována popisu československé tranzice, na kterou jsou uplatněny teoretické koncepty teorie přechodů a demokratické konsolidace a prostřednictvím obsahové analýzy relevantních zákonů a ústavních zákonů, je sledován vznik a následné formování pluralitního stranického systému na federální úrovni Československé federativní republiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pád prezidenta Suharta a perspektivy demokracie v Indonésii
Šedivá, Zuzana ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Pád prezidenta Suharta a konsolidace demokracie v Indonésii" si klade za cíl charakterizovat okolnosti pádu prezidenta Suharta a nastínit vývoj, který po jeho odstoupení následoval. Práce je členěna na teoretickou a analytickou část. V rámci první části jsou charakterizovány teorie nedemokratického režimu, teorie přechodu k demokracii, teorie opozice a teorie konsolidace demokracie. V analytické části jsou dané teorie aplikovány na indonéskou praxi. Je charakterizován Suhartův nedemokratický režim, opoziční síly a okolnosti vedoucí k jeho pádu a zhodnocen následný vývoj. Cílem práce bude představit proces demokratizace v Indonésii, nalézt příčiny a analyzovat obtíže, které proces konsolidace demokracie provázely (a provázejí).
|
|
|
The Democratic Transition of Czechoslovakia, the German Democratic Republic and their Successor States, with Particular Focus on the Geopolitical Framework after 1989
Holtschke, Eric ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
(by Eric Holtschke) The end of the Cold War and thus the collapse of the Eastern Bloc was, in the words of Mary Farrell, "one of the late twentieth century's defining moments"1 : Communist rule in Central and Eastern Europe collapsed, opening up the road to democracy together with freedom of speech, freedom of thought and free elections, as well as free and independent movement of people. The end of the Cold War, which started as a direct result of the Second World War, came about by means of mass demonstrations, the first of which took place in Plauen (GDR) on 7 October 1989. Only a few months later, no-one could be sure how the world would develop. The so-called 'voice' was followed by 'exit' in the German Democratic Republic - and the Czechoslovakians were close to the events taking place in the embassy of the Federal Republic of Germany in Prague. The end of the autocratic system was followed by the process of democratisation, characterised by upheavals and the restructuring of political conditions. Free and independent elections marked the end of democratisation in both the German Democratic Republic and Czechoslovakia. The consolidation period was determined by the dissolution of both of the aforementioned countries, succeeded by 1) the absorption of the entirety of former East German...
|
host ::
RSS.